Jsme Agentura regionálního rozvoje, společně s Libereckým krajem posouváme firmy, veřejné instituce i lidi kupředu našimi znalostmi.
Každý rok se s vámi potkáme více než 3 500krát - při konzultacích, networkingu, vzdělávacích akcích a dalších malých i velkých krocích vpřed.
Věříme, že když se bude dařit vám, posílí to celý region.
chci se rozvíjetPro každého máme jinou cestu
Podnikavec / firma
Cesta k růstu a konkurenceschopnosti
+
podnikatelů podpoříme ročně v podnikatelském inkubátoru
+
studentů přivítáme ročně v soutěžích a vzdělávacích programech
Veřejná správa
Cesta k lepším službám a projektům, které dávají smysl
mil. +
dotačních korun ročně přinášejí do regionu projekty, na kterých pracujeme
+
stromů ošetříme ročně podél krajských silnic
Věda a výzkum / inovace / digitalizace
Cesta k moderním technologiím
+
lidí vzděláme, propojíme, inspirujeme ročně na našich akcích
mil. +
korun společně s partnery vydáme na digitalizaci firem a institucí
Tradiční řemeslo
Cesta k propagaci regionálních výrobců
+
návštěvníků přilákáme ročně do regionu jen za sklářstvím
+
regionálních výrobců podporujeme v síti Liberecký kraj sobě
Cestovní ruch
Cesta k propagaci Libereckého kraje v Česku i v zahraničí
mil. +
uživatelů sociálních sítí osloví ročně Liberecký kraj svými kampaněmi představujícími krásy regionu
mil. +
korun přinese ročně poplatek z pobytu městům a obcím v Libereckém kraji
Lidé a firmy, co posouvají region dál
Postupně představujeme naše klienty, kteří posouvají sebe i náš region kupředu – formou příběhů i rozhovorů o budoucnosti Libereckého kraje.
.jpg&w=828&q=75)
30 let, 30 příběhůSirupy z Jizerek, minerálka s historií. Kitl a Vratislavická kyselka staví na svém původu
Z malé jablonecké firmy vyrostl Kitl za necelých dvacet let ve výrobce, jehož sirupy míří do obchodů i gastronomie po celé republice. Stále výrazněji se prosazují také za hranicemi. Přesto se firma od začátku pevně drží místa svého původu. Na regionálním příběhu stojí její identita, výroba i jeden z největších projektů posledních let: návrat Vratislavické kyselky na trh. Po letech strávených v korporátu se Honza Vokurka rozhodl vrátit do rodného Jablonce a rozjet vlastní podnikání. Inspiraci našel doslova za humny – v příběhu jizerskohorského léčitele doktora Kittela. „Nápojařina je obor, kde je víc než kde jinde důležité spojení s regionem. Plzeňské pivo nebo karlovarská Becherovka – všichni vědí, odkud jsou. Od začátku mi proto bylo jasné, že pokud chci uspět, musím vytvořit silné spojení s regionem,“ říká Honza Vokurka. Od medicinálních nápojů se Kitl postupně posunul k sirupům, které se staly hlavním tahounem značky. Velký skok přišel v roce 2018, kdy firma převzala areál Vratislavické kyselky a pustila se do jeho obnovy. Dnes má dva výrobní závody, desítky zaměstnanců a produkci v řádu milionů lahví ročně. Dál automatizuje výrobu a hledá prostor pro růst na zahraničních trzích. Vratislavická Kyselka otevírá novou kapitolu firmy„U Kitlu jsme si mohli značku vytvořit na zelené louce a dát jí vlastní příběh. U Kyselky jsme naopak přišli ke značce, která sice v ten moment neexistovala, ale měla za sebou už zhruba 160 let historie. My na ni jen navazujeme,“ říká Honza Vokurka. Kyselka přitom nebyla jen dalším produktem do portfolia. Firma se musela naučit úplně nový typ provozu – od stáčení minerální vody až po logistiku vratných lahví. „Kdybychom tehdy Kyselku nepřevzali, Kitl by dnes vypadal úplně jinak. “. Za záchranu zanedbaného areálu a obnovení výroby získal ocenění České stříbro v rámci soutěže Firma roku 2022. „Podnikatelé by měli z regionu nejen čerpat, ale také mu něco vracet,“ komentuje to Honza Vokurka. Už dříve jeho firma pomáhala s obnovou Kittelovska na Krásné a přispívala na opravu Kittelova domu. Ve Vratislavicích dnes fungují výrobní haly, výzvou zůstává obnova historického zámečku. Jednou ročně pak areál ožije také kulturním programem při Dni Vratislavické kyselky. Z Vratislavic do velkého světa„Věřím, že když my Češi budeme dělat nejlepší věci na světě, tak to pomůže Česku, regionu, nám všem,“ říká Honza Vokurka a dodává, že se letos s Kitlem dostal do sítě McDonald’s ve čtyřech evropských zemích. „Jsem hrdý na to, že malý český Honza došel z Vratislavic až do velkého světa, a pořád doufám, že je to jenom začátek. “. Pro inspiraci, příležitosti a kontakty využívá také zázemí a akce Agentury regionálního rozvoje nebo jejího podnikatelského inkubátoru Lipo. ink. „Jsem rád, že něco takového v regionu máme. Lipo. ink pro mě znamená hlavně nové nápady a propojování se zajímavými lidmi. U Agentury regionálního rozvoje oceňuji přehled dotačních příležitostí, marketingové meetupy nebo regionální prodejnu na náplavce. To jsou služby, které mohou místním firmám skutečně pomoci,“ uzavírá Honza Vokurka. Začínající podnikatelé si sice podle něj musí velkou část cesty vybojovat sami, možnost poradit se se zkušenějšími ale považuje za velmi užitečnou pro všechny.
.jpg&w=828&q=75)
30 let, 30 příběhůV iQLANDII mění vědu na zážitky. A nápady v chytré zlepšováky
Vědomosti se dají získávat i zábavnou formou. V liberecké iQLANDII o tom už dvanáct let přesvědčují malé i velké návštěvníky. Moderní science centrum dává nahlédnout do světa přírodních věd a technologií prostřednictvím interaktivních expozic, experimentů i praktického tvoření. Vedle poznání ale nabízí také prostor pro objevování mladých talentů. Jedním z příkladů je polytechnická soutěž Business Talent, kterou iQLANDIA již šestým rokem připravuje společně s Agenturou regionálního rozvoje a Libereckým krajem. Pochopit přírodní zákony, prozkoumat tajemství vesmíru nebo si vlastnoručně vyrobit funkční zlepšovák. V iQLANDII přibližují návštěvníkům svět vědy a techniky v duchu Komenského hesla „škola hrou“. A ukazují, že cesta k poznání nemusí vést jen přes učebnice a školní lavice. „Naším posláním je popularizovat přírodovědné a technické obory. Děláme to hravou a zábavnou formou a věříme, že se nám to daří,“ říká ředitel iQLANDIE Václav Dostál. Vedle samotné iQLANDIE slouží tomuto poslání také iQPark, iQPlanetárium a chytrá dílna iQFABLAB. Důležitou součástí činnosti science centra jsou vzdělávací programy pro školy propojující teorii s praxí – díky interaktivním exponátům, laboratořím a odborným lektorům mohou žáci objevovat přírodní zákony a technické principy jinak, než jsou zvyklí z běžné výuky. „Nejsme náhradou školních lavic, jsme jejich doplňkem. Technologický vývoj je dnes tak rychlý, že s ním lidé často nestíhají držet krok. O to důležitější je chápat základní principy a souvislosti. Právě k tomu chceme našimi programy přispívat,“ vysvětluje Václav Dostál a dodává, že také samotné science centrum musí průběžně inovovat. Aktuálně je v procesu rozšíření a modernizace laboratoří s cílem zvýšení kapacity vzdělávacích programů pro školy. Proměnou na podzim prochází také auditorium, kde se odehrávají populární science show, a vesmírná expozice Kosmo, kterou doplní nové exponáty. V dílně potkáte šroubovák, laser i 3D tiskPrávě spojení teorie s praxí je základem vzdělávacích programů chytré dílny iQFABLAB. Vedle klasického dílenského vybavení zde mají návštěvníci k dispozici 3D tiskárny, laserovou řezačku nebo plotr, na kterém si mohou třeba potisknout vlastní tričko. Nejčastěji tu pracují se školními skupinami, chytrá dílna ale slouží také pro příměstské tábory a soutěže pro žáky a studenty. „Děti si u nás mohou vyzkoušet to, co se naučily ve škole nebo si našly na internetu. A nejde jen o nejvyspělejší technologie. Někdy je pro dosažení výsledku stejně důležité umět správně zatlouct hřebík,“ říká s úsměvem Václav Dostál. Business Talent: Osm dní, osm škol a mnoho projektůV chytré dílně iQFABLAB má své pravidelné místo polytechnická soutěž Business Talent. Před šesti lety s ní odstartovala dlouhodobá spolupráce iQLANDIE s Agenturou regionálního rozvoje, zaměřená na podporu technického vzdělávání a rozvoj mladých talentů. Zadáním letošního ročníku je vymyslet a vyrobit chytrý zlepšovák, který usnadní každodenní život. Během osmi podzimních soutěžních kol se o to pokusí týmy osmáků a deváťáků základních škol z celého Libereckého kraje. Pracovat budou s mystery boxem plným součástek, alespoň tři z nich musí využít při tvorbě vlastního výrobku. „Na Business Talentu mě vždycky fascinuje, co dokážou žáci za jeden jediný den vymyslet, vyrobit a nakonec ještě perfektně odprezentovat před odbornou porotou,“ říká Stanislav Rousek, koordinátor soutěže ze science centra iQLANDIA. Žáci se přitom učí společně hledat řešení problémů, pracovat s omezeným časem a obhájit výsledky vlastní práce. Mohou tak v sobě objevit talent, o kterém dosud nevěděli ani oni sami, ani jejich učitelé. Když se mladé talenty potkají se zaměstnavateliDůležitým prvkem soutěže je propojení škol a žáků s regionálními firmami. Odborníci z komerční i veřejné sféry se zapojují do poroty a hodnotí nejen samotný výrobek, ale také originalitu nápadu, jeho funkčnost a schopnost soutěžících svůj projekt obhájit. Osmáci a deváťáci si tak z Business Talentu odnášejí cennou zpětnou vazbu přímo od lidí z praxe. „Liberecký kraj je silně orientovaný na techniku. A my jsme rádi, že můžeme společně s Agenturou regionálního rozvoje a Libereckým krajem pořádat soutěž, ve které pomáháme talentovaným dětem z našeho regionu rozvíjet jejich technické schopnosti a třeba jim i ukázat cestu k budoucímu profesnímu uplatnění,“ uzavírá Stanislav Rousek.
.jpg&w=828&q=75)
30 let, 30 příběhůKunratice probouzejí Jedničku. Brownfield chtějí přeměnit na nové centrum obce
Kunratice na Frýdlantsku mají zhruba 350 obyvatel. Přesto se pustily do úkolu, který by dal zabrat i mnohem větší obci. Zachraňují rozsáhlý historický areál Jednička přímo ve svém centru. Rozkládá se na půldruhém hektaru, desítky let chátral a jeho kompletní obnova bude běh na dlouhou trať. Místní ale nečekají, až bude hotovo. Chodí sem na brigády, pořádají sousedská setkání a z někdejšího pustého brownfieldu již dnes tvoří místo, které pulsuje životem. Jednička je bývalý hospodářský dvůr v centru Kunratic a své jméno dostala od čísla popisného jedna. V minulosti tu sídlili rychtáři a později baronka Klingerová. Jako poslední areál využívalo zemědělské družstvo. Po desítkách let chátrání přišel obrat v roce 2022, kdy budovy převzala obec. „Osud Jedničky ležel místním na srdci dlouho předtím. Už v roce 2012 se na setkání ‚Na slovíčko, sousedé‘ její budoucnost stala jedním z hlavních témat. Od občanů jsme tehdy dostali jasný úkol – jednat s vlastníky o její záchraně,“ říká starosta Milan Götz. O víkendech bývá v Jedničce živo. Za zvuků kytar se tu setkávají sousedé u táboráku, jindy přicházejí na výstavu nebo bleší trhy. Ze všeho nejvíc se ale v areálu pracuje. Na brigádách pomáhají místní zvelebovat zchátralé budovy. Kdo nemůže přiložit ruku k dílu, přinese alespoň něco dobrého k snědku nebo na zahřátí. Stovky hodin pro JedničkuDůležitý impulz přišel v letech 2023 a 2024 s projektem Probouzení Jedničky, který podpořily Nadace Via a Nadace České spořitelny. Grant ve výši 100 tisíc korun pomohl nastartovat obnovu areálu a zapojit do ní desítky místních i přespolních dobrovolníků. Během tří velkých brigád tu odpracovali přes 300 hodin. Vyklízeli nepořádek, bourali staré konstrukce, pomáhali se zednickými pracemi. Prvním hmatatelným výsledkem se staly nové toalety, které se slavnostně otevřely v létě 2024 a dnes slouží návštěvníkům kulturních a společenských akcí. Na podzim následovala dárcovská kampaň Úleva bez bariér. Vynesla přes 77 tisíc korun a sociální zázemí se díky ní rozšířilo o bezbariérový prostor. Souběžně došlo k založení spolku KUPA – Kunratická parta, který sdružuje dobrovolníky a organizuje dění na Jedničce. Společně s místními občany vznikl také koncept budoucí proměny areálu ve společenské centrum obce. „V Jedničce chceme mít obecní úřad, knihovnu, spolkové místnosti a menší expozici věnovanou historii Kunratic. Ze stovky by měla vzniknout hasičská zbrojnice. Teď díky podpoře Evropské unie připravujeme projektovou dokumentaci a hledáme možnosti, jak celou revitalizaci financovat,“ dodává Milan Götz. Historie nejen v kronikáchJednička však není jediným místem, kde Kunratičtí propojují minulost se současností. Jejich Kunratická Jamparáda je dokonce největší marmeládovou soutěží v Česku. A není náhoda, že se koná právě zde – už od konce 19. století v obci fungovala lisovna ovoce a později podnik vyrábějící šťávy, mošty a džemy. Po druhé světové válce továrna postupně chátrala a dnes z ní zůstávají jen trosky. Také ona se stala jedním z místních brownfieldů, na rozdíl od Jedničky už ale její obnova není reálná. Jamparáda tak připomíná dobu, kdy odsud ovocné výrobky mířily do celého tehdejšího Rakouska-Uherska, ale třeba i do Paříže. Kunratice pracují také s odkazem někdejší cihelny, která stávala v sousedství Jedničky. Dochované historické dlaždice obec mapuje a zachraňuje. Jejich ornamenty se dostávají i na trička, jejichž prodej pomáhá financovat drobné práce na Jedničce. Od obnovy brownfieldu po chytrou správu obcePři hledání možností, jak obnovu Jedničky financovat, se Kunratice obracejí také na Agenturu regionálního rozvoje. ARR pro Liberecký kraj mapuje brownfieldy, pořádá exkurze do úspěšně revitalizovaných areálů nebo poskytuje dotační poradenství. „Agentura regionálního rozvoje je super parťák, protože v ní pracují lidé se zápalem pro věc. Díky ní se dozvídáme o dotačních možnostech nebo čerpáme inspiraci na exkurzích po brownfieldech, které se podařilo znovu oživit. To vše nás posouvá za snem, že Jedničku oživíme,“ říká Milan Götz. Kunratice se s ARR podílely také na pilotním testování Platebního portálu Libereckého kraje, který obcím usnadňuje výběr místních poplatků. Patřily mezi první, kdo si nový systém vyzkoušel ještě před jeho rozšířením do dalších měst a obcí. A v praxi se ukázalo, že portál nešetří čas jen občanům, ale také samotnému úřadu. „Dříve jsem občanům posílal platební údaje e-mailem nebo SMS, diktoval je do telefonu nebo dokonce psal na kus papíru. Riziko chyby, která přidělá práci mně i jim, bylo velké. Teď máme odkaz na portál na webu i ve zpravodaji a vše běží hladce,“ pochvaluje si Milan Götz a závěrem dodává, že vedle velkých projektů jsou pro obec důležité i malé změny, které lidem zpříjemňují každodenní život.
.jpg&w=828&q=75)
30 let, 30 příběhůOd šicí dílny k výrobě a logistice. TEXman ukazuje, že sociální podnikání může být dobrý byznys
Začínali jako šicí dílna, dnes zaměstnávají kolem šedesáti lidí a kromě výroby vlastních polštářů a přikrývek zajišťují logistiku pro e-shopy, jejichž zásilky míří do celého světa. Sociální podnik manželů Radka a Lenky Dražilových ukazuje, že podnikání může být ekonomicky úspěšné a zároveň dávat příležitost lidem, kteří ji na trhu práce hledají jen obtížně. Rozvoj firmy už řadu let konzultují s Agenturou regionálního rozvoje Libereckého kraje, pro kterou jsou zároveň důležitým partnerem v oblasti sociálního podnikání. . TEXman vznikl v roce 2012 jako šicí dílna, už od začátku ho ale Dražilovi budovali s ambicí vytvářet v regionu pracovní místa pro lidi se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. . „Od začátku chceme vlastním příkladem ukazovat, že podnikat se dá i jinak. Dáváme práci lidem, kteří potřebují větší podporu, hledáme jejich silné stránky a vytváříme podmínky, aby se cítili užiteční. Zároveň pro nás ale sociální rozměr neznamená kompromis v kvalitě našich výrobků a služeb,“ říká Lenka Dražilová. . Vedle šití se postupně rozvíjela také kompletační dílna a v roce 2019 rozšířila firma své služby o fulfillment – skladování, balení a expedici zásilek pro e-shopy. Vznikl tak STOREman. . Dnes jeho prostřednictvím odbavují zásilky nejen pro regionální firmy, ale i pro klienty, jejichž zboží míří z Liberce do Evropy, Ameriky, Austrálie nebo Japonska. . Podnikání se sociálním rozměrem. TEXman patří k průkopníkům sociálního podnikání v Libereckém kraji. Z malé dílny s několika švadlenami se jeho tým rozrostl do dnešních přibližně šedesáti zaměstnanců. Vedle lidí se zdravotním znevýhodněním dává pracovní příležitost také matkám s malými dětmi, lidem v předdůchodovém věku nebo těm, kteří potřebují zkrácený úvazek či individuálnější pracovní podmínky. . Právě flexibilnější nastavení práce bylo součástí fungování firmy už od jejích začátků. K lidem, kteří takovou pracovní příležitost hledají, se TEXman dlouhodobě dostává také díky spolupráci s úřadem práce a organizacemi zaměřenými na podporované zaměstnávání. . „Máme radost, když dokážeme pomoct zaměstnancům ve složité životní situaci znovu získat jistotu a pracovní návyky. A když se pak dokáží posunout dál a najít své místo na volném trhu práce, víme, že naše práce má smysl,“ dodává Lenka Dražilová. . Kontakty, které pomohly TEXmanu růst. S Agenturou regionálního rozvoje Libereckého kraje začali Dražilovi spolupracovat před více než sedmi lety. Impulzem byla myšlenka rozšířit podnikání o fulfillment pro e-shopy. Obrátili se na podnikatelský inkubátor Lipo. ink, který s nimi konzultoval možnosti rozvoje jejich projektu. . „První konzultace v Lipo. ink otevřely cestu k dlouhodobější spolupráci. Konzultovali jsme další záměry a účastnili se jejich akcí, díky kterým jsme získali zajímavé kontakty na firmy z regionu. To pro nás bylo hodně důležité – dostali jsme se mezi lidi na podobné vlně a zároveň k potenciálním partnerům a zákazníkům,“ dodává Radko Dražil. . Další prostor pro rozvoj firmy a zviditelnění jejích výrobků přineslo zapojení do projektu Liberecký kraj sobě, který propaguje a propojuje regionální výrobce. Nejnověji si polštáře a přikrývky TEXmanu můžete zakoupit také ve vzorové samoobslužné prodejně na liberecké náplavce. . Když se z klienta stane partner. Dlouholetá zkušenost TEXmanu se sociálním podnikáním a snaha Agentury regionálního rozvoje toto téma v kraji posouvat dál vedly k rozjezdu projektu SELiK. Ten dnes propojuje sociální podnikatele, nabízí jim poradenství a vzdělávání, pomáhá s propagací a vytváří prostor pro sdílení zkušeností i další spolupráci. Součástí spolupráce je také každoroční konference FORSEK, která se koná na podzim v prostorách Libereckého kraje. . Lenka a Radko Dražilovi při rozvoji svých firem využívají konzultace, kontakty a další podporu kraje, zároveň ale do společných aktivit přinášejí téměř patnáct let zkušeností se sociálním podnikáním. Z klientů krajské agentury se tak postupně stali partnery, kteří pomáhají rozvíjet prostředí i pro další sociální podnikatele v regionu. . „Liberecký kraj stále nepatří mezi nejsilnější regiony v počtu sociálních podniků. I proto naše společné aktivity směřují ke zvyšování povědomí, vzniku nových sociálních podniků a jejich propojování s dalšími firmami v regionu. Důležitá je pro nás také větší podpora v oblasti veřejného zadávání, která může sociálním podnikům výrazně pomoct s dlouhodobou udržitelností,“ uzavírá Radko Dražil..
.jpg&w=828&q=75)
30 let, 30 příběhůHARDWARIO: První startup Lipo.ink dnes posílá technologie do více než 30 zemí
Půl milionu dolarů. I takovou škodu může napáchat požár jediného obilného sila. V Kanadě proto zemědělci využívají systém GrainLink, který hlídá množství i stav uskladněného obilí. Pro místní zemědělce znamená efektivnější logistiku i prevenci katastrof – dokáže totiž včas odhalit situaci, která by mohla vést k požáru. A za elektronikou uvnitř stojí liberecké HARDWARIO. GrainLink je jedním z projektů, na které jsou v HARDWARIU mimořádně hrdí. A zároveň docela dobře ukazuje, co tahle technologická firma vlastně dělá. Vyvíjí zařízení pro průmyslový internet věcí – IoT. Tedy technologie, díky kterým spolu fyzická zařízení komunikují, sbírají data a umožňují na jejich základě něco sledovat, vyhodnocovat nebo ovládat. V praxi může jít o obilí v kanadském sile, teplotu léčiv v lékárně nebo třeba spotřebu energií. HARDWARIO dodá hardware, vyvine potřebný firmware, propojí data s cloudem a připraví i dashboard, na kterém zákazník všechno přehledně vidí. Jejich přístup je přitom osvěžující. „Jsme jako podvozek, na kterém partneři staví vlastní řešení,“ říká Pavel Hübner, CEO firmy. A flexibilní jsou i v tom, s jak velkým zákazníkem do vývoje vstupují. „Neklademe žádné restrikce. Jestli zákazník potřebuje deset kusů nebo tisíc, jsme zvyklí s ním růst,“ vysvětluje. Začít se dá pilotem postaveným na některém ze stávajících produktů nebo platforem a postupně dojít až k elektronice vyvinuté kompletně na míru a k sériové výrobě. Startup na startu inkubátoruVraťme se skoro o deset let zpátky. HARDWARIO je mladá technologická firma s ambicí dostat svá řešení z Liberce do světa. A Liberecký kraj právě rozjíždí nový podnikatelský inkubátor Lipo. ink. HARDWARIO se stává vůbec prvním startupem, se kterým inkubátor podepisuje smlouvu. „Od samého začátku jsme od Agentury regionálního rozvoje a Lipo. inku dostávali skvělou podporu, mentoring a zázemí za příznivých podmínek. Ale důležité pro nás bylo i samotné prostředí – stabilní, přátelská kultura a mladí lidé kolem. Dvě firmy z Lipo. ink se dokonce staly našimi dlouholetými klienty a partnery,“ říká Pavel. V rámci inkubačního programu HARDWARIO využívalo poradenské služby a v roce 2020 se po otevření nové budovy Lipo. ink zařadilo mezi její první rezidenty. Od projektů k inspiraci pro dalšíVe školních třídách sledují senzory koncentraci oxidu uhličitého a upozorní, když je čas vyvětrat. Aktuální hodnoty si přitom mohou učitelé i studenti jednoduše zobrazit přes QR kód. V domovech seniorů zase krabičky od HARDWARIA monitorují spotřebu energií. To jsou dva konkrétní regionální projekty, které vzešly ze spolupráce firmy s Agenturou regionálního rozvoje. Technologie HARDWARIA mají v Lipo. ink ještě jednu roli. Jsou součástí zdejšího Test Bedu „Digitální prak", který vznikl v rámci evropského projektu EDIH. Firmám a veřejným organizacím ukazuje tato laboratoř možnosti digitalizace přímo v praxi – mohou si tu konkrétní řešení prohlédnout, otestovat a probrat jejich využití ve vlastním provozu. Je v tom hezká symbolika. HARDWARIO kdysi vstoupilo do právě vznikajícího inkubátoru jako firma, která tu hledala zázemí pro další růst. O několik let později se jeho technologie staly součástí prostředí, které má k inovacím přivést další firmy. Z Liberce se jim nechce. Naštěstí„Věříme v sílu tohoto regionu. Já osobně si myslím, že lidé tu mají obrovský potenciál,“ říká Pavel. A velkou roli v tom podle něj hrají místní technické školy. HARDWARIO dlouhodobě spolupracuje s libereckou průmyslovkou a Technickou univerzitou v Liberci. Studenti sem chodí na odborné praxe, spolupracují s firmou na ročníkových a diplomových pracích a dostávají se k technologiím, se kterými se později potkají při práci. Firma školám přináší zkušenosti přímo z oboru a zpětnou vazbu k tomu, které technologie a dovednosti se právě v praxi prosazují. Pro některé studenty se praxe postupně promění v první práci. „Celá řada studentů nakonec svoji kariéru začne právě u nás a někteří v HARDWARIU zůstanou,“ říká Pavel. „Spolupráce s mladými talentovanými studenty mi přináší hrozně moc inspirace a energie,“ dodává. A na chodbách je živoV prototypové a výrobní dílně HARDWARIA dnes najdete CNC frézku, klimatickou komoru pro testování zařízení v různých podmínkách nebo vlastní prototypovou osazovací linku. Právě tady vznikají první kusy technologií, ze kterých se později mohou stát sériově vyráběné produkty mířící k zákazníkům i daleko za hranice Česka. HARDWARIO stále sídlí v Lipo. ink. A jeho přítomnost tu není znát jen podle loga nade dveřmi. Jeho zaměstnanci i studenti, kteří sem přicházejí na praxe, vnášejí svou energii do života celého inkubátoru. Na chodbách je díky nim o něco větší cvrkot a je tu znát drive mladých lidí, kteří toho mají profesně ještě spoustu před sebou. Možná právě na tom je dobře vidět, jak funguje zdejší ekosystém. Startup s chytrými krabičkami vyrostl – a během toho ovlivnil ostatní. „Mám velikou radost, že se nám podařilo zapálit celou řadu nadějných, talentovaných lidí, kteří na sobě pracují a každý den se zdokonalují,“ uzavírá Pavel.
30 let, 30 příběhůLevandulovna: Když se podnikání potká s péčí o lidi, krajinu i region
V Raspenavě pod Jizerskými horami roste levandule, kterou byste tu možná nečekali. Na místě bývalého statku vznikla v roce 2019 Levandulovna - environmentální sociální podnik, který propojuje šetrné hospodaření, podporu lidí znevýhodněných na trhu práce a zážitky pro návštěvníky. Na cestě od nápadu k udržitelnému podnikání pomáhá majitelce Adéle Heindorferové také Agentura regionálního rozvoje. Když se řekne levandulová farma, většina z nás si nejspíš představí jižní Francii. Levandulovna v Raspenavě ale dokazuje, že levandule může dobře prospívat i v podhůří Jizerských hor. Adéla Heindorferová přitom při rozhodování, zda právě tady levanduli pěstovat, nespoléhala jen na nadšení. Z předchozí práce ve středisku ekologické výchovy si přinesla zkušenosti s posuzováním místních podmínek - půdy, nadmořské výšky, množství srážek nebo orientace pozemku vůči slunci. „Ta levandule lékařská je vlastně takový samorost. Jsou tady pro ni docela dobré podmínky,“ popisuje. A tak na místě, kde by levandulové pole čekal málokdo, začaly v roce 2019 růst první keříky. Sociální podnikání, které vzniklo z konkrétní potřebySociální rozměr podnikání vychází z osobní zkušenosti její zakladatelky i z toho, co sama pozorovala v regionu. Ve Frýdlantském výběžku podle ní chyběla nabídka práce na zkrácené úvazky, která by vyhovovala například matkám samoživitelkám. „Z vlastní zkušenosti vím, jaké jsou trable, když máte malé dítě a musíte všechno stihnout mezi školou a školkou. Proto jsem chtěla nabídnout práci, která bude mít důstojnou mzdu a zároveň umožní lidem skloubit práci s jejich životní situací,“ vysvětluje svůj záměr Adéla Heindorferová. Levandulovna proto zaměstnává ženy, které mají na běžném trhu práce složitější postavení. Vedle matek samoživitelek se zaměřuje také na další lidi se znevýhodněním. Sociální princip přitom není od samotného podnikání oddělený. Je jeho součástí stejně jako šetrný přístup ke krajině. Od levandule až po chleba z vedlejší vesniceEnvironmentální přístup se v Levandulovně promítá do celého fungování podniku. Na levandulových políčkách se nepoužívají geotextilie, o spásání trávy se starají ovce a při výrobě se využívají především skleněné obaly. Důležitá je také snaha hledat dodavatele co nejblíže. Návštěvník si tak může dát kváskový chléb upečený místní pekařkou nebo biozeleninu z nedaleké farmy. Část občerstvení a produktů vzniká přímo v Levandulovně. „Když podpořím místního výrobce, může zase dál vyrábět kvalitní suroviny. Ten řetězec můžeme obsáhnout v tom malém území a vyhnout se zbytečným dodávkám. “. Lokální spolupráce má podle Adély Heindorferové ještě jeden důležitý efekt. Pomáhá udržovat v regionu řemesla, podnikání i lidi, kteří by jinak mohli odejít jinam. „Podporuje to ty lidi, aby tady zůstávali, aby tvořili dál a aby se přidávali další. Ta komunita se opravdu nabaluje. “. Slow tourism místo rychlé zastávkyLevandulovna není místem, kam má návštěvník jen přijít, nakoupit a zase odjet. Konají se zde workshopy, firemní akce, oslavy nebo svatby. Během samosběru si návštěvníci mohou sami nastříhat levanduli a pak si u kávy jednoduše sednout a chvíli zůstat. Právě v tom vidí majitelka Levandulovny jeden z hlavních směrů, kterým se podnik ubírá - slow tourism. „Chceme, aby se lidé zastavili a prostě byli a užívali si to. “. A že tento přístup začíná fungovat, ukazuje i jedna nenápadná věta, kterou majitelka zaslechla mezi návštěvníky. „Bavili se, jestli si udělají výlet na Smědavu nebo do Levandulovny. A rozhodli se, že pojedou do Levandulovny. “. Pro podnik, který ještě před několika lety začínal prakticky od nuly, je to možná jeden z nejlepších důkazů, že si své místo v regionu postupně našel. Když sociální pracovník potřebuje podnikatelskou raduZačátky podnikání přinesly Adéle Heindorferové oblast, ve které si nebyla jistá. Jako vystudovaná sociální pracovnice dobře rozuměla sociální stránce svého záměru. Podnikání samotné pro ni ale bylo novou disciplínou. A díky tomu se také dostala k Agentuře regionálního rozvoje. „Já jsem vlastně uměla založit sociální podnik a rozuměla jsem té sociální stránce. Ale ten byznys jsem nikdy nedělala. Cenotvorba, strategie nebo marketing pro mě byla nová slova. “. Právě proto se obrátila na podnikatelský inkubátor Lipo. ink, který je součástí Agentury regionálního rozvoje. Potřebovala konzultovat podnikatelskou stránku projektu a získat nový pohled na to, jak Levandulovnu nastavit jako skutečně udržitelný podnik. „Jak podnikáte, tak to něco přináší a něco odnáší. Něco jsem si z těch rad vzala, něco jsem nepotřebovala. Po malých krůčkách to šlo dál. “. Podpora tak pro ni nebyla hotovým návodem. Šlo spíš o možnost konzultovat věci, které byly nové, získat jiný pohled a postupně si najít vlastní cestu. Z příběhu jedné firmy téma pro celý regionPříběh Levandulovny se postupně propojil také s širšími aktivitami Agentury regionálního rozvoje a Libereckého kraje. Levandulovna patřila mezi první sociální podniky zapojené do projektu Liberecký kraj sobě. Prostřednictvím projektu se postupně dostávala k dalším školením, kontaktům a lidem, kteří se tématu sociálního podnikání věnovali. Zkušenosti samotných podnikatelů zároveň ukázaly, že sociální podnikání si v regionu zaslouží větší pozornost. Postupně proto vznikla potřeba sociální podniky lépe poznat, zmapovat jejich fungování a zjistit, co potřebují pro svůj další rozvoj. Levandulovna se tak z původního příjemce podpory postupně stala také součástí širšího dialogu o tom, jak může kraj sociální podnikání rozvíjet. Její příběh inspiroval i studenty v rámci soutěže Ideathon a díky tomu vzniklo video, které jazykem mladých pro mladé vysvětluje, co si pod sociálním podnikáním představit. Udržitelnost jako způsob podnikáníDnes majitelka Levandulovny mluví o udržitelnosti spíš jako o vnitřním nastavení než o povinnosti. „Jak žiju, tak podnikám. “. Právě v tom je podle ní nejčistší cesta – vůči sobě, zákazníkům, lidem, které zaměstnává, i přírodě kolem. Levandulovna tak není jen levandulová farma. Je místem, kde se potkává podnikání s komunitou, sociální odpovědností, místními dodavateli a šetrným přístupem ke krajině. A stejně jako z prvních levandulových keříků postupně vzniklo místo, kam lidé plánují své výlety, rozvíjí se i samotné podnikání. Podle své zakladatelky právě letošní rok ukazuje, že Levandulovna začíná opravdu „skvétat“. Možná proto, že si našla vlastní tempo. A také proto, že na cestě k udržitelnému podnikání nemusí člověk všechno zvládnout sám.
.jpg&w=828&q=75)
Rozhovory o krajiJak udělat z Liberce a Libereckého kraje atraktivnější místo pro život?
Jak mohou město a kraj společně vytvářet region, ve kterém chtějí lidé studovat, pracovat, podnikat a žít? Druhý díl videosérie Agentury regionálního rozvoje a Libereckého kraje otevírá téma spolupráce Liberce a Libereckého kraje na rozvoji vzdělávání, podnikání, inovací i celkové kvality života. Hosty jsou Jaroslav Zámečník, primátor statutárního města Liberec, a Edvard Kožušník, statutární náměstek hejtmana Libereckého kraje pro hospodářský a strategický rozvoj. Společně mluví o tom, proč se kraj neobejde bez silného krajského města, jak kultivovat veřejný prostor a jak lépe propojit Technickou univerzitu v Liberci, studenty, firmy a veřejné instituce. Právě tato témata jsou podle nich klíčová pro udržení mladých a vzdělaných lidí v regionu. Moderuje Petr Kumpfe.
.jpg&w=828&q=75)
30 let, 30 příběhůAleje podél krajských silnic rostou. Za jedenáct let přibylo téměř pět tisíc stromů
Jedenáct let společné péče o aleje podél krajských silnic přineslo téměř pět tisíc nově vysazených a přes deset tisíc odborně ošetřených stromů. Za těmito čísly stojí ruku v ruce Krajská správa silnic Libereckého kraje a Agentura regionálního rozvoje. . Obnova alejí podél krajských silnic patří už přes deset let mezi priority Libereckého kraje. Práce na každé konkrétní aleji začíná mapováním jednotlivých stromů, posouzením jejich zdravotního stavu a provozní bezpečnosti. Následuje příprava projektu, žádost o dotaci a výběr firmy, která práce provede. . „Agentura regionálního rozvoje je v tomto náš dvorní partner. Pomáhá nám s přípravou dokumentace, žádostmi o dotace i administrací podpořených projektů,“ popisuje Blanka Šimůnková z Krajské správy silnic Libereckého kraje. . Samotnou výsadbou ale spolupráce nekončí. Nové stromky potřebují pravidelnou zálivku, výchovné řezy, kontrolu kotvení i ochranu před poškozením. „I s tím nám agentura dlouhodobě pomáhá,“ dodává Blanka Šimůnková. . Frýdlantsko v první linii. Téma obnovy alejí v Libereckém kraji se výrazně otevřelo přibližně před deseti lety na Frýdlantsku, v souvislosti s rekonstrukcí místních silnic a kácením jasanové Kočárové aleje mezi Raspenavou a Krásným Lesem. Právě tehdy se začala péče o stromy podél krajských komunikací řešit systematičtěji. . Nová výsadba postupně nahrazuje stromy, které dosáhly konce své životnosti. Stromy se vysazují co nejdále od vozovky, jak to dovolují vlastnické vztahy, inženýrské sítě a podmínky konkrétního místa. Zeleň podél silnic přitom musí splňovat přísnější bezpečnostní požadavky. Pravidelně se proto odstraňují suché a zlomené větve, upravuje průjezdní profil a prosvětlují se nepřehledné úseky. . „Aleje jsou na Frýdlantsku silné téma. Dotýká se i Kunratic, protože jich máme v katastru hned několik. Díky iniciativě obce a místních obyvatel jsme začali spolupracovat s Krajskou správou silnic a Agenturou regionálního rozvoje. Daří se nám přitom držet vysokou laťku. Za každý pokácený strom nařizujeme náhradní výsadbu tří nových, takže krajina o stromy nepřichází,“ říká Milan Götz, starosta Kunratic u Frýdlantu. . Liberecký kraj na špici. Výsledky dlouhodobé práce na revitalizaci alejí v regionu potvrzuje i celostátní srovnání ekologické organizace Arnika. Podle údajů za období 2003 až 2024 připadá v měřítku celého Libereckého kraje na jeden vykácený strom přibližně jeden a půl stromu nově vysazeného. Jde o nejlepší vykázaný poměr mezi kraji v celé republice. . Pro srovnání, v součtu za celé Česko bylo ve stejném období podél silnic vykáceno téměř 371 tisíc stromů a vysazeno necelých 226 tisíc. Liberecký kraj tak jde proti celorepublikovému trendu mizení alejí a drží si kladnou bilanci. Spolupráce Krajské správy silnic a Agentury regionálního rozvoje je vidět nejen v krajině, ale také v dlouhodobých statistikách..
.jpg&w=828&q=75)
30 let, 30 příběhůŽelezný Brod má novou cestu podél řeky a další důvody se zastavit
Nový úsek Greenway Jizera dělá Železný Brod přívětivější pro cyklisty i pěší. Město má co nabídnout návštěvníkům i lidem, kteří v něm žijí. Těží z polohy mezi Jizerskými horami, Krkonošemi a Českým rájem, z blízkosti řeky Jizery, sklářské tradice i podpory podnikání. Roky se o ní mluvilo, slavnostně otevřená byla před rokem v květnu 2025. Trasa Greenway Jizera mezi Železným Brodem a Líšným dala cyklistům i místním bezpečnější napojení směrem na Maloskalsko a Turnovsko. Láká k objevování okolní krajiny v sedle kola, ke krátké procházce i k posezení u vody. “Jde o mimořádnou stavbu, což potvrdila i Soutěž Karla Hubáčka. Greenway Jizera získala Cenu hejtmana a v kategorii Veřejný prostor a krajina patřila mezi tři nejlépe hodnocené realizace,” říká František Lufinka, starosta Železného Brodu. Nejvýraznější změnou v samotném Železném Brodě je nová lávka přes Jizeru. Nahradila původní obloukovou konstrukci z osmdesátých let, která už byla na hranici životnosti. Staré technické řešení neodpovídalo současnému provozu ani bezpečnému míjení cyklistů a chodců. Finance na její stavbu pomohla zajistit Agentura regionálního rozvoje z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Společně s městem připravila žádost, komunikovala s poskytovatelem dotace a provedla město administrací až do dokončení projektu. „ARR s dotačními programy pracuje každý den. Má dlouhodobé zkušenosti, které obec v takovém detailu mít nemůže. Díky tomu máme jistotu, že projekt projde celým procesem správně,“ dodává Martin Řehák, vedoucí odboru územního plánování a regionálního rozvoje Městského úřadu v Železném Brodě. Stejný model spolupráce město využilo i u dalších projektů: revitalizace Panské zahrady, schodů na Jizeře nebo u připravovaného návštěvnického centra Greenway Jizera. Skleněná identita Železného BroduŽelezný Brod patří k nejvýraznějším centrům sklářství v Libereckém kraji. Proslavily ho skleněné figurky, bižuterie, tavená plastika i hutně tvarované sklo. Řemeslo tu rozvíjejí firmy, místní výtvarníci, Městské muzeum se sklářskou expozicí i Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská. Do ulic ho každý rok v září přináší také festival Skleněné městečko. Železný Brod zaplní návštěvníci, umělci a skláři nejen z Čech, ale i ze zahraničí. Tradiční i nové sklářské techniky jsou tu vidět z bezprostřední blízkosti. Firmy, instituce i festival propojuje značka Křišťálové údolí. Zaštiťuje sklářská centra od Kamenického Šenova a Nového Boru přes Železný Brod až po Harrachov a pomáhá ukazovat české sklo v médiích i na výstavách v Česku a zahraničí. Začátky podnikání jsou těžkéŘemeslo v Železném Brodě stojí na malých i velkých firmách, řemeslnících, ale také na produktech a nápadech, které potřebují nejen šikovné ruce, ale i dobrou radu do rozjezdu nebo dalšího rozvoje. Nejen sklářům byla určená květnová POP UP Podnikatelská ambulance Lipo. ink. „Konzultace s Lipo. ink mají ve městě velký potenciál. Lidé díky nim nemusí jezdit s nápady do Liberce a přímo tady mohou probrat, co všechno je potřeba k rozjezdu podnikání z hlediska marketingu, byznysu nebo financí. Po letních prázdninách chceme nabídnout místním další čtyři termíny,“ uzavírá František Lufinka.
Nadcházející akce
Přijďte se rozvíjet a inspirovat.